Vzpomínka na The Settlers
Dneska jsem ze své skromné sbírky vytáhl první dva díly kultovní strategie The Settlers, což je série, která na mě kdysi na konci devadesátých let udeřila úplně zčistajasna právě svým druhým pokračováním. Nebyla to láska na první pohled, ale spíš až na druhý, protože jsem se do toho prvně musel dostat, jak to bylo celé netradiční. Žádný další díl už mě ale tolik nenadchl a snad s výjimkou čtyřky vlastně ani moc nezajímal (a samozřejmě ještě 10th Anniversary).
První díl vyšel už v roce 1993 a stálo za ním německé studio Blue Byte. Ale jak jsem psal, já začínal až s dvojkou z roku 1996, která byla ještě vymazlenější. Tenhle díl mám rozhodně nejradši, avšak víte, jak to chodí – to, co hrajete jako první, bývá pro vás často nejlepší. Mám to tak právě s The Settlers II a třeba i s Heroes of Might and Magic III. Na druhou stranu u obou značek jsou tyto díly obecně považované za ty nejlepší, takže v tomto případě to prostě je nejlepší a basta! 😃
The Settlers II sice není nějaká příběhovka, ale kampaň zde přesto je. Chopili jste v ní ztracené římské výpravy, která ztroskotala na neznámém pobřeží, a vaším úkolem bylo dostat se na mapě k portálu, jež vedl do mapy další a další, až pěkně zpět do Říma. Kromě Římanů pak hra ještě obsahovala Nubijce a Vikingy.
Osadníci se nicméně vyznačovali především svým odlišným zaměřením, takže místo vojenského plánování jste museli nejprve řešit proces výroby, i když na boj samozřejmě také došlo, jen jiným způsobem, než bylo běžné. Tady jste zkrátka nemohli všechny a všechno nakrmit zlatem jako v běžných strategiích, nýbrž bylo potřeba v podstatě craftit, tedy vyrábět meče, vařit pivo, péct chleba apod. Jakmile tohle šlapalo bez zádrhelů, mohli jste expandovat, dobývat a přibližovat se k portálu do další mapy. Zkrátka se jedná spíše o budovatelskou a ekonomickou strategii, což na mě tenkrát působilo strašně svěže. Dodnes si vzpomínám, jak jsem tu dvojku poprvé pustil a chvíli jsem koukal, co to sakra je za podivně hezkou blbost. A proč nemůžu označit ty panáčky a někam je poslat??? 😃 Jakmile jsem se ale rozkoukal a pochopil herní mechaniky, hlavně princip cestiček a „štafety“, byla ruka v rukávě. Víte, jak je dnes internet plný těch uspokojujících videí, kde někdo natírá stěnu nebo shazuje domino… Tak v dávných dobách se lidi dívali na své vesničky, kde krásně osadníci nosili kmeny stromů do pily, pak prkna na stavbu, obilí do mlýna, mouku k pekaři… a tak dále… Ach, to byla krása. 😃
Série navíc disponovala takovou až roztomile pohádkovou grafikou a ozvučením, což jí vydrželo vlastně až do toho čtvrtého dílu, kde už se ale nemusely stavět ty zmíněné cesty, což možná bylo na jednu stranu dobře, protože cesty byly někdy pěkně nezkrotné a nedaly se všude pohodlně umístit. Já jsem je ale měl přesto rád. Za sebe však musím říct, že s příchodem pátého dílu – Heritage of Kings z roku 2004 mě tahle série úplně přestala zajímat. Všiml jsem si, že zde opět platí to pravidlo „Máme nejradši tu první“, takže hodně lidí má právě tento pátý díl v oblibě, protože s ním zároveň začínali. Ale pro naprostou většinu fanoušků, kteří byli u série od počátků, byla pětka právě také konečná. Byl to vlastně první díl, který už přešel do 3D, a já nevím jak vy, ale podle mě v té době byly snad všechny 3D strategie hrozně vizuálně nehezké. Vůbec se mi ty počátky 3D strategií nelíbily. Každopádně série se dál trochu změnila, trochu se přiblížila těm běžnějším titulům, zjednodušila ekonomickou část a více se zaměřila na boj... bohužel. Takový příslib návratu ke starým dobrým časům bylo až zmíněné The Settlers II 10th Anniversary Edition, tedy remake druhého dílu z roku 2006. Ten se povedl, a rád jej hraju dodnes, protože je to zkrátka klasická dvojka v modernějším hávu. Jak to bylo dál už bohužel nevím, ale pokud někdo z vás, pamětníků, může doporučit nějaké nové díly, tož doporučte. 🙂 Já se do té doby budu vracet k dvojce, anebo si zahraju hru Foundation, která taky docela pěkně brnká na tu správnou osadnickou strunu. Pokud neznáte, mrkněte na to.
Robbajz - 7.3.2024