Plusy

grafika, akční tempo, atmosféra, prostředí, různorodé mise, i nepřátelé musí přebíjet, multiplayer

Mínusy

anglicky mluvící němci, nelze střílet při vyklonění za roh, kolísající kvalita AI protivníků, občasné bugy

Spojenecký tajný agent s polskými kořeny, B. J. Blazkowicz, hvězda legendární FPS - Wolfenstein 3D z roku 1992, přichází do nového tisíciletí, aby nám znovu a lépe ukázal, jak se prostřílí hradem Wolfenstein.

Return to Castle Wolfenstein je tedy jakýsi reboot značky, který se vrací s moderními standardy, ale přesto chce patřit k té původní myšlence. Děj se odehrává v roce 1943 a jeho ústředním motivem je tedy návrat do hradu Wolfenstein, za účelem odhalení plánů Třetí říše na ovládnutí světa. Našemu agentovi se tak podaří zjistit, že Paranormální divize SS, v čele s Heinrichem Himmlerem, se snaží oživit Jindřicha I. Ptáčníka. Takže nás čeká i okultní tématika a kromě střílení nácků tedy budeme kosit i nemálo záhrobního šmejdu.

Nicméně náš super agent je zajat, takže první část hry budeme z hradu utíkat, abychom se vzápětí dostali i na některá jiná místa, a následně se do zlověstného hradu opět vrátili. Hra nám těmito změnami prostředí hezky spestřuje zážitek a také nabízí i různé přístupy k misím. Díky tomu zběsilou akci občas vystřídá i kradmý postup či trocha toho odstřelování nacistů z dálky, a kosení nekonečných zástupů nacistů později vystřídají právě všelijací zombíci.

Hra tedy nenabízí nějakou vyloženě historickou střílečku ve stylu Medal of Honor, ale to ani nikdy nebyl její záměr. Return to Castle Wolfenstein je zkrátka ještě takový potomek devadesátých let, ve kterých FPS žánru vládla frenetická akce ve stylu Dooma či Quaka. Budeme tedy běhat, střílet, otevírat tajné skrýše a vůbec dělat všechnu tu srandu, jak jsme byli vždy zvyklí. Je to prostě, v tom nejlepším slova smyslu, jízda jako v béčkovém akčním filmu. Vyloženě na válku zaměřené hry typu Vietcong se totiž v té době teprve rodily a jejich sláva ještě měla přijít.