Plusy

local multiplayer, pixel art stylizace, hudba, atmosféra, příběhové předěly, hratelnost, mnoho levelů z workshopu

Mínusy

občasné glitche v místech mimo dohled, AI kolega občas neposlouchá, dokáže být frustrující

Police Stories je na první pohled menší hrou, která dává vzpomenout na slavnou éru série S.W.A.T., avšak v takovém příjemném pixel artovém kabátku à la Hotline Miami.

Zhostíme se zde role jednoho ze dvou policejních kolegů a budeme postupně rozplétat celkem zajímavý, i když později klišoidní příběh. Jak bylo řečeno, celá hra je v pixel art stylu a tedy kompletně 2D, a je podpořena opravdu podmanivou hudbou a atmosférou konce 20. století.

Samotná hratelnost pak spočívá, podobně jako v sérii S.W.A.T., v poctivé policejní práci. Budeme tedy bojovat proti zločincům, zachraňovat rukojmí a dbát přitom na práva všech. Nelze tedy bezhlavě naběhnout do místosti a zastřelit vše, co se pohne, jelikož bychom jednak ztratili body potřebné pro další postup, ale také bychom s největší pravděpodobností rychle sami zemřeli. Tady se totiž hraje opatrně a takticky, jelikož stačí dobře mířená rána a je konec.

Je tedy potřeba postupovat obezřetně, vyzývat podezřelé, aby se vzdali, a teprve potom používat donucovacích prostředků. K ruce nám pak, kromě kolegy, budou také všemožné světlice, plynové granáty či jiné pomůcky, ale také samozřejmě slušný výběr smrtících zbraní. Kromě eliminace nepřátel a záchrany rukojmích budeme také sbírat důkazy a občas i zneškodňovat bomby - prostě klasická policejní rutina.

Zní to možná trochu komplikovaně, ale opak je pravdou. Police Stories je možná taktická akce, ale pořád je to opravdu menší a velmi přímočará záležitost, která se hraje vážně skvěle. Je to takový ten titul, který si dáte na chvilku, aby se zbytečně nezačínalo něco velkého, a přesto u něj klidně utopíte hodinu během pocitových deseti minut. Druhého policisty se navíc může chopit další hráč, a to nejen online, ale také v lokálu, takže zábava je tímto ještě umocněna.

Bohužel ale ani Police Stories není bezchybnou hrou, a proto je potřeba těch pár nedostatků zmínit. Asi nejvíc mi vadily občasné glitche, které jsem nejčastěji zaznamenal v místech, kam moje postava neviděla. Zkrátka pokud se něco odehrávalo mimo dohled, tak to většinou úplně nefungovalo. Tím myslím například to, že když se můj AI kolega dostal pod palbu, ale střelec nebyl v záběru, tak mohl vysypat klidně celý zásobník a kolegovi to vůbec neublížilo. Nebo nepřítel mnohdy mimo záběr prošel zavřenými dveřmi apod. Dále jsem se setkal i s tím, že kolega občas ne úplně dobře poslouchal mé příkazy, což znamenalo, že jsem daný úkol musel udělat sám. No a jako takovou třešničku bych zmínil, že hra taky dokáže pěkně pocuchat nervy. Díky svému taktickému zaměření je jasné, že umřít se zde dá během mrknutí oka. Proto občas dokáže naštvat, když vás po téměř dokonale vyčištěném levelu zabije nějaký poslední zbloudilec. To se vám určitě stane často a někdy je to opravdu k vzteku. Je to tedy spíš vlastnost než chyba, ale je fér před tím varovat.