Plusy

atmosféra, hudba, bullet time, gunplay, příběh, styl vyprávění, killcam u sniperky, hratelnost, Mona Sax, méně "psycho levelů"

Mínusy

velmi krátká herní doba, se zdí za zády má kamera problémy

Dva roky po úspěšné jedničce k nám dorazilo pokračování s podtitulem The Fall of Max Payne a připravilo si pro nás nálož v podstatě toho samého, což je ale vlastně dobře.

Max se po své pomstě a po boji s narkomafií stal detektivem NYPD, kde se ale problémů rozhodně nezbavil. Noirový New York je totiž velice zlé místo, kde zrada a korupce číhá takřka na každém rohu. Takže vás čeká opět zběsilá akční jízda s hutnou atmosférou okořeněná oblíbeným bullet timem.

Hratelnost je tedy stejná jako v prvním díle, což znamená, že s Maxem budete za pomocí různých úskoků do všech stran kropit hromady nepřátel, a to nejlépe ve zpomaleném čase. Tato hlavní herní mechanika totiž stále skvěle a návykově funguje. K tomu všemu do hry přibyla Mona Sax, což je Maxova femme fatale, za kterou si párkrát také zahrajete.

Příběh je opět kvalitní a napínavý a stejně jako dříve je i zde vyprávěný formou komiksových oken, což výborně podporuje také parádně ponurý soundtrack.

Max Payne 2 zkrátka bylo povedené pokračování a po těch všech letech je stále velmi dobře hratelný, přičemž ani grafika není nikterak odpudivá. Jako plus rozhodně vnímám razantní ubrání "psycho levelů", které mě v prvním díle moc neoslovily. Jsou zde také, avšak velmi decentně, což je ale možná i to, proč je tento díl ve výsledku kratší. Pár normálních levelů navíc by určitě neuškodilo.