Plusy

bohaté herní možnosti, propracovaný crafting, blueprinty, interiéry lodí, volně přístupné planety, výroba bez meziprocesů, pocit z průzkumu

Mínusy

občasné bugy a glitche, systém ukládání pozic, nemožnost pohybu na lodi při letu, žádná komunikace s NPC loděmi, vesmír moc nesimuluje společnost, skripty se dají snadno rozbít

Vesmírných simulátorů existuje celá řada a ne jinak je tomu také v žánru survival her. Již jsme si mohli vyzkoušet přežívání v nejrůznějších kulisách a také jsme už před dávnou dobou dostali možnost zkoumat nekonečný vesmír i včetně povrchů planet.

Co nám tedy přináší Empyrion: Galactic Survival od vývojářů z Eleon Game Studios?

Pokud bychom chtěli říct nějaký rychlý popis, asi by nejvíce odpovídalo zaklínadlo – No Man’s Engineers Craft. Tedy kombinace her No Man’s Sky, Space Engineers a Minecraft. Inspirace těmito hrami je naprosto zjevná a ta kombinace je… prostě skvělá.

Vezměme to ale hezky popořádku.

Empyrion nabízí několik herních režimů. Můžete si tedy vybrat klasický survival, režim scénářů, které se dají i vytvářet či stahovat od jiných hráčů ze Steam Workshopu, dále pak známý creative, jež vám dá naprostou volnost při stavění a nakonec ještě režim Freedom, což je takový mix mezi survival a creative režimem – tedy průchod hrou bez starostí o zásoby i vlastní potřeby.

Hlavním herním režimem je ale pochopitelně survival, jehož počáteční podobu si ještě můžete kromě výběru obtížnosti poladit také výběrem startovní lokace. Tato volba pak ovlivní, jaké strasti vás hned ze začátku budou čekat, jelikož se jedná o čtyři různé měsíce, na nichž panují zcela odlišné podmínky. Pro nováčky tak bude například nejjednodušší volbou měsíc Akua, který disponuje velmi přívětivým prostředím, především bohatým na kyslík a s životem kompatibilní podnebí. Ostatní měsíce vás naopak mohou potrápit právě třeba tím, že nemají dýchatelný vzduch, či jsou tam například kyselé deště nebo velká zima.

Já jsem tedy pro svůj první průchod zvolil mírnou Akuu, což doporučuji všem nováčkům, protože budete potřebovat trochu klidu a hodně času na pochopení všech herních mechanik. Empyrion se totiž řadí mezi ostatní survival hry, které se zpočátku tváří složitě, ale nakonec přejdou do krve a stanou se naprosto jasnými a jednoduchými. Chce to jen ten čas.

Na samém začátku tedy ztroskotáte v záchranném modulu na povrchu vybraného měsíce. Nevíte, kde jste, ani co máte dělat. Před vámi leží pouze jakýsi survival tool a baterka. U sebe máte ještě stan, detektor, pár energy tyčinek a několik rad. Hra naštěstí disponuje docela podrobným tutoriálem, který na poprvé určitě doporučuji nevynechat, protože vám vysvětlí hodně základních mechanik a nechá vás vše vyzkoušet. Naučíte se tedy základní těžbu a sběr surovin i stavbu prvního vznášedla či úkrytu.

Empyrion je tedy především survival hra, takže těžba a crafting je středobodem všeho. Minimálně zpočátku vás čeká klasická ruční práce. Na povrchu měsíce budete hledat všemožné suroviny od rostlin a dřeva až po různé kovy. Budete těžit, sbírat a pomocí constructoru vytvářet pokročilejší materiály potřebné pro stavbu základny a později i lepších vznášedel či vesmírných lodí, jejichž díly si levelováním postupně odemknete. Ocenit ještě musím možnost craftingu bez meziprocesů, tedy to, že hra dokáže sama vyrobit potřebné součástky do vámi vybraného produktu, pokud na to máte materiál.

Tohle je tedy velká část hry, která zabere klidně i desítky hodin, obzvlášť při prvním průchodu, kdy teprve vše objevujete. Nebyl by to ale pořádný survival, kdybyste se nemuseli starat i o své potřeby. Vaření, léčení, hlídání teploty, míry radiace a také zásoby vzduchu jsou zde samozřejmostí. Není to ale vůbec žádný hardcore, jak můžeme znát i odjinud. Celkově bych řekl, že tohle je tady velmi dobře vybalancované, aby to bavilo, ale zase neobtěžovalo.

Celý tento začátek i včetně těžby dává vzpomenout právě na zmíněný No Man’s Sky s tím rozdílem, že tady bude trvat podstatě déle, než se dostanete do vesmíru. Je to právě trochu mixnuté i tím Minecraftem, takže i stavbou základny zde strávíte nemálo času. Vnímám to ale jako velké plus oproti No Man’s Sky, kde je všechno tak nějak jednodušší a zaměřené spíš jen na rychlé zastávky pro doplnění různých druhů paliv do různých lodních systémů. Líbí se mi, že tady hned ta první lokace hraje velkou roli a dlouhou část celého herního zážitku.

Jakmile ale začnete stavět komplikovanější vznášedla, která vám mohou třeba pomoci s těžbou či ochranou před místní faunou, nebo už rovnou začnete pomýšlet o cestě do vesmíru, začne Empyrion trochu připomínat Space Engineers, ovšem zase podstatně přístupnější, což oceňuji. Zpočátku může toto stavění také působit komplikovaně, ale opak je pravdou. Jakmile pochopíte základní pravidla, co každé přibližovadlo potřebuje k chodu, budete jako ryba ve vodě a omezeni pouze vlastní fantazií. Můžete tedy stavět cokoliv podle svých představ. Kolik a jakých motorů dáte, tak rychlý či manévrovatelný váš vehikl bude. Chcete krytý kokpit, chcete i interiér s nějakými úložnými prostory? Žádný problém. Chcete do vesmíru? Tak se bude hodit i nádrž na kyslík… A co takhle skříň na skafandr, který bude potřeba? Jasně, přidáno.

Jako obrovské plus je ale nutné zmínit systém blueprintů, což jsou tedy takové plánky, které můžete vytvářet nebo stahovat od jiných hráčů z workshopu. Jde o to, že vy si můžete svou základnu nebo loď či vznášedlo postavit pěkně v klidu v creative režimu, kde nemusíte řešit žádné potřeby okolo ani zdlouhavě rozebírat nepovedené části. Pak si jen hotový výtvor uložíte jako zmíněný blueprint a přenesete do survival části. Tam už jen nanosíte potřebné materiály, protože zadarmo to samozřejmě není, a výtvor položíte na požadované místo. Pokud tedy nejste zrovna zruční ve vlastních stavbách, nebo tím nechcete utopit další desítky hodin, můžete si jednoduše vybrat či stáhnout práce jiných. Tohle je prostě nápad za sto bodů!

A když si nakonec postavíte i obří fregatu, do níž zaparkujete své bojové i těžební lodě, můžete mít tento kolos jako svou hlavní základu se vším potřebným. To je podle mého to největší lákadlo celé hry, které ještě nikde nebylo takhle dobře zpracované.

Samozřejmě survival mechaniky a těžba, stejně jako v No Man’s Sky, nikdy nekončí, protože vaše lodě také bumbají nějaké to palivo, a zásoby kyslíku se stejně tak spotřebovávají. Nicméně můžete si na to vyrobit i zmíněnou těžební loď, takže se vše zase podstatně zjednoduší.

Tím jsme se tedy dostali do vesmíru, kde začíná další obří část hry. Nezmínil jsem ale ještě to, že se ve hře vyskytují také různé NPC, které spadají do všemožných frakcí, s nimiž budujete vztahy. Můžete mít tedy přátele, ale i nepřátele. Kromě survival mechanik tak budete plnit i různé mise, které jsou mnohdy i střílečkového charakteru, což je další rozměr, jímž hra disponuje. Za vydělané peníze pak můžete na vesmírných stanicích opravovat své lodě a doplňovat i palivo či vzduch, takže se i té nekonečné těžbě dá vyhnout, pokud vás nebaví.

Z dosavadních slov by se tedy mohlo zdát, že Empyrion: Galactic Survival je zkrátka nejlepší a tečka - deset z deseti. Navíc jsem zapomněl zmínit multiplayer, takže jedenáct z deseti! Nicméně tak růžové to bohužel není a my se teď podíváme na to, co se dle mého názoru úplně nepovedlo.

Co vás asi trkne jako první je to, že se zkrátka jedná o indie titul, což je prostě vidět. Za sebe musím říct, že vizuálně to zrovna mně vůbec nevadí, protože pozlátko neřeším, byť teda vesmíry už jsem viděl mnohem hezčí a plnější. Ale vidět je to spíš ve smyslu různých chybek všeho druhu.

Nejednou se mi stalo, že jsem se někde zaseknul, nebo že jsem udělal něco, s čím hra úplně nepočítala. Jako příklad bych uvedl, že jsem v jedné misi zatáhl za páku, načež se ozval výbuch a půlka vesmírného komplexu byla pryč. Později jsem ale došel k místu, kde měla stát příběhová postava, která tam už ale nebyla. Přesto se mi spustil rozhovor, který mi vysvětlil, že mám až nyní zatáhnout za onu páku, což jsem tedy udělal podruhé. To spustilo další rozhovor, ve kterém jakože přiletěla loď a rozstřílela část toho komplexu, který už tedy ale rozstřílený byl. Je to úsměvné, ale tak nějak to tady funguje obecně. NPC většinou stojí na místě a nějaké větší události jsou popsané spíš textově, takže pokud máte třeba osvobodit vězně a vzít je na palubu nějaké lodi, tak samotný jejich přesun nikdy neuvidíte.

Jako další neduh vnímám takový nějaký všeobecný nedostatek zvuků. Hra umí občas velmi pěkně potěšit ucho všemožnými melodiemi, ale pokulhává v ozvučení motorů a zbraní lodí. Zdá se mi, že jsou všechny ty zvuky takové nijaké a utlumené.

Dále mě mrzí, že se nedá pohybovat po interiéru lodi, pokud zrovna letíte. Líbilo by se mi zapnout tempomat, který ve hře je, nebo rovnou autopilota, který naopak ve hře není, a mezitím jít třeba do hangáru něco craftit nebo do kuchyně se najíst či posbírat úrodu ve skleníku. Samozřejmě se dá namítnout, že většinu těch věcí můžu dělat z můstku přes menu, ale to postrádá tu správnou imerzi. Navíc, pokud hrajete s dalšími hráči, tak i oni musí během letu sedět na židli, jinak prostě z té lodi vypadnou ven, což je škoda.

Trochu bych si rýpnul i do systému ukládaní, který mě poprvé hodně potrápil, když jsem zjistil, že se ručně uložená pozice přepíše, jakmile ji načtete, ale na druhou stranu to možná trochu koresponduje s nezvratností chyb v surival hře. Určitě tedy doporučuji před každým krokem do neznáma znovu a znovu ukládat. A jakmile hru načtete, hned zase ukládejte. Každopádně jednou za čas je vhodné promazat složku se savy, protože bez vypnutí hry a znovunačtení pozice se tyto savy budou hromadit a nejsou zrovna malé.

Nakonec se dostávám k největšímu mínusu, který osobně vnímám, a to je nulová komunikace s okolními loděmi a vlastně téměř nulová simulace nějakého života a obchodu ve vesmíru. Ten vesmír je vážně obrovský a nabízí mnoho hvězdných soustav, ale jakmile si postavíte vše, co jste chtěli a dokončíte hlavní mise, kterých je velmi málo, a ještě jsou obsahově nemastné neslané, zbývá jen dále poněkud zbytečná těžba a generické frakční úkoly, které sice můžou bavit, ale jak dlouho? Velmi bych uvítal, kdyby ta hra uměla nějak lépe zprostředkovat dobrodružství, lovení pirátů nebo právě roli obchodníka ve fungujícím vesmíru. V tom jsou bohužel jiné hry dál.

Nicméně v době tvorby této recenze, kdy jsem se dostal do bodu, v němž mám tak nějak vše, co jsem chtěl, už mám odehráno přes 130 hodin, a to tedy vůbec není málo. Z tohoto pohledu mi tedy Empyrion nabídl dlouhý a skvělý zážitek, který vnímám subjektivně jako lepší než mi nabídl No Man’s Sky či třeba Starfield. Empyrion tak zcela neprávem zůstává trochu skrytý ve stínu těchto her a já vám určitě doporučuji jej vyzkoušet.

Vývojáři navíc vydali DLC Dark Faction, které mám v plánu také zkusit a určitě stojí za zmínku i velký komunitní scénář Reforged Eden, jež by měl hru od základu překopat a připravit zkušenějším hráčům mnohem větší a hlubší vesmírný zážitek. Na ten se ještě také podívám, protože mám tušení, že zrovna tento scénář by mohl vymazat některé mé výtky.

Empyrion mě tedy vážně bavil a jsem rád, že jsem se k němu vůbec dostal. Myslím, že si tento titul zaslouží mnohem větší pozornost.