Plusy

grafika, fyzika, herní možnosti a svoboda, spousta předmětů, atmosféra, hudba, komplexní lore světa, systém levelování, editor a modifikace, přepínání pohledů, systém boje a střelba z luku, vedlejší questy, aréna, kůň, dabing, inventář

Mínusy

krátký hlavní příběh, strohé rozhovory, málo života ve městech, obličeje, vykreslování vzdálených objektů, směšné rádoby epické bitvy

Čtvrté pokračování série The Elder Scrolls s podtitulem Oblivion vás znovu přivítá ve svém megalomanském světě, kde si opět budete moci dělat, co se vám zlíbí.

Tentokrát se podíváte do provincie Cyrodiil, která je svou rozlohou ještě o dost větší než Morrowind z minulého dílu. Hned na první pohled vás hra zaujme svou grafikou, jež ani po mnoha letech od vydání příliš nezestrála. Ve své době navíc zaujala i fyzika, protože se zde dá téměř se vším libovolně hýbat. Krása zdejšího prostředí na vás ale dýchne až po opuštění vězení, ve kterém již tradičně budete začínat. Příběh se totiž rozjede na plno okamžitě, když právě přes vaši celu, ve které je tajný východ, bude prchat samotný císař Uriel Septim VII., o jehož život usilují tajemní zabijáci. Narozdíl od Morrowindu je zde hlavní příběh tak nějak více naléhavý a moderněji vyprávěný. Budete mít tedy pocit, že se opravdu děje něco důležitého a pravděpodobně se nevydáte hned jinou cestou, což ale samozřejmě můžete. Na druhou stranu je ale příběh až žalostně krátký. Naštěstí však Oblivion nabízí i další různé kampaně za všelijaké cechy, takže o obsah rozhodně nouzi mít nebudete.

Již jsem zmínil grafiku, která opravdu ve své době byla revoluční, a řekl bych, že stále vypadá velmi dobře. Provincie Cyrodiil je navíc na pohled velmi příjemná, protože se nachází v krásné přírodě, plné zelených lesů, luk, ale také zasněžených kopců apod. Je zde také několik měst a každé vypadá odlišně. Takže zatímco například Bruma, jež je na severu poblíž hranic s provincií Skyrim, je spíše v severském stylu, Anvil je naopak typicky jižanské přímořské město zalité sluncem, kam byste klidně jeli na dovolenou. Akorát je škoda, že v době vydání engine hry ještě zřejmě nedokázal lépe vykreslovat vzdálené objekty, takže i když hra také nabízí pěkné výhledy, často je v dáli vše rozmazané, prázdné a také se vám věci budou často vykreslovat skoro před očima.

Co se týče samotné hratelnosti, tak Oblivion už šel cestou značného zjednodušování všeho, což asi bylo nutné k zpřístupnění se větší škále hráčů. To v praxi znamená, že questové linie už nejsou tak dlouhé a hlavně téměř vždy uvidíte místo úkolu na mapě. Tím bohužel odpadají skoro jakékoliv nároky na váš vlastní mozek a ztrácíte tak tu pravou radost z úspěchu. Tak to ale bylo i s jinými hrami, protože doba prostě pokročila. Bohužel... I zbroje, které se v Morrowindu skládaly z mnoha částí, už jsou zde omezeny na méně kusů, ale na druhou stranu se zlepšil soubojový systém, který je teď méně frustrující a celkově akčnější. Hlavně střelba z luku se vážně povedla a kouzlení je možné už přímo při boji.

The Elder Scrolls IV: Oblivion už zkrátka není a nebyl tolik oldschool jako Morrowind, ale i když byly některé dobré věci vynechány, tento díl zase přinesl obecně modernější mechaniky, kompletní dabing a další nášup ohromně svobodného RPG dobrodružství, které až do příchodu dalšího dílu nikdo jiný nepřekonal.