Plusy

zajímavé zasazení, systém kouzlení, interakčnost, inventář, vlastní řešení postupu, atmosféra, adventurní gameplay

Mínusy

trochu krkolomné obchodování, nevyvážené talentové buildy, trochu nevyvážená síla nepřátel

Arx Fatalis je RPG ze staré školy od Arkane Studios, kteří stojí například za sérii Dishonored.

Je to vlastně takový duchovní nástupce legendární Ultimy Underworld a i když hra sbírala od kritiků slušná hodnocení, nejednalo se bohužel o komerční úspěch. Jelikož v době vydání na tom nebylo vydavatelství JoWood zrovna nejlépe, odmítlo poskytnout peníze na marketing a navíc donutilo vývojáře hru vydat nedoladěnou a ještě v době příchodu velmi očekávaných konkurentů, jakými byli The Elders Scrolls III: Morrowind a Neverwinter Nights. To však nemění nic na tom, že řádně opatchovaný Arx Fatalis se nakonec může směle řadit mezi špičky žánru.

Samotná hra vás zavede do velmi atmosférického fantasy světa, v němž jednoho dne vyhaslo slunce, a obyvatelé všemožných ras se kvůli nastalé zimě museli odebrat do podzemí, kde obsadili každý svůj kout či patro. Společně zde tedy žijí lidé, goblini, trollové, krysí lidé či hadí ženy. Soužití v míru samozřejmě nevydrželo věčně, a tak jsou konflikty na denním pořádku. K tomu se navíc začaly množit podivné rituální vraždy, takže vaše pátrání a hrdinné skutky budou rozhodně zapotřebí.

Podle mého hra nezestárla vůbec špatně, a na rozdíl od mnohých mladších kolegů, se na ni pořád pěkně dívá. Svým stylem a atmosférou navíc dává i vzpomenout na milovaný Gothic, takže to jsou další plusové body. Prostředí ke všemu není vůbec jednotvárné, jak se může na první pohled zdát, protože každá rasa žije trochu jinak. Takže zatímco goblini obývají jakési kamenné kobky, trollové zase žijí v jeskyních a lidé mají vybudované celé menší město klasického středověkého stylu, akorát v podzemí. Prostředí se tak úplně neokouká a na rozdíl od dnešních her mu stačí i mnohem menší rozloha k tomu, aby vás nechala si královsky hrát. I tak se ale ve spletitých chodbách naběháte až až.

Abych se vrátil na začátek, tak zkraje vás bude čekat tvorba postavy. Ta není kdovíjak komplexní, a co se týče vzhledu, tak je na výběr jen pár přednastavených variant, přičemž ženské pohlaví zde chybí úplně. Rozdělíte si i pár bodů do hlavních atributů a dovedností, čímž si tedy vytyčíte svůj způsob hry. Určitě doporučuji věnovat nějaké body i do znalosti předmětů, což se bude hodit pro jejich identifikaci a různé craftění, alchymii apod. Balanc buildů nicméně není úplně dokonalý, takže se může stát, že dojdete na konec hry a nebudete dostatečně silní, abyste porazili bosse. Pozor na to. Nějaké velké mixování rolí se tady nevyplatí.

Po tvorbě postavy se tedy probudíte ve vězení goblinů a nepamatujete si, kdo jste – klasika. Takže útěk a návrat k lidem zní jako ten nejlepší nápad. Hra vám řekne nějaké základy a vše užitečné zapíše do deníku. Zjistíte například, že se dá se všemi předměty libovolně hýbat, a seznámíte se s pěkně zpracovaným inventářem. Zakrátko vám bude ještě představen poměrně originální systém kouzel, kde budete jednotlivé runy sami kreslit myší, což byla věc, na kterou ve své době každý koukal s otevřenou pusou. Bylo to opravdu stylové, byť ne zrovna akční a intuitivní, protože bylo potřeba runy kreslit docela přesně, a to mohlo i potrápit. Ale ta těžkopádnost k tomu nakonec tak nějak patří a vlastně to bylo docela fajn. Jen si představte, když po vás jde kamenný golem, a vy se snažíte rychle nakreslit kouzlo pro fireball, ale pořád se vám nedaří ho nakreslit přesně. To umožňuje zažít pěkně dramatické chvíle. Nicméně tři kouzla si můžete připravit i do foroty a pak zmáčknout příslušné číslo.

Kreslením run si ale hned z kraje budete třeba zapalovat i louče nebo ohniště, na nichž se dá také vařit. Na svou dobu byla i docela nevídaná ta interakčnost, kdy jste třeba lahví s vodou mohli uhasit oheň nebo třeba přilákat krysy položením sýru na zem. Také jsem si všiml, že zabití nepřátelé nezmizí, na rozdíl od mnoha mladších titulů. Znovu opakuji, že ta hra vyšla už v roce 2002! Úžasné.

Arx Fatalis navíc hodně využívá old school postupy, kdy se RPG dost mísí s adventurou, takže budete kombinovat předměty, používat je na různé mechanismy a řešit hlavolamy. Hra vás navíc velmi často nechá, abyste si vlastním rozumem poradili se situací. Někdy bude potřeba sehnat propustku a nechat si ji podepsat, ale dá se to vyřešit i jinak a hlídače třeba zabít. Někdy budete potřebovat klíč ke dveřím, ale sekerou by se daly třeba i rozbít. Stačí myslet a najít si svou cestu. Hra vás nechá, ale také vám nic nenapoví. Na všechno musíte přijít, což někdy znamená, že budete bloudit, protože jste se třeba zapomněli podívat pod pošltář, kde měl goblin schovaný klíč.

Hra sice nemá už úplně svěží soubojový systém a někdy vás třeba nenechá projít kolem vojáka, který se courá chodbou, anebo vám nenabídne úplně nejrychlejší správu inventáře a obchodování, přesto se ale pořád hraje velmi dobře a nabízí něco, co už novější tituly neumí.

Arx Fatalis totiž ani neobsahuje tuny rozhovorů, v nichž vaše volba odpovědi stejně nic neznamená. Tady totiž ani nevolíte odpovědi, nýbrž volíte činy, a to vám vytvoří celý herní zážitek, který vede různými cestami k jednomu konci. Chce to jen důvtip, trochu trpělivosti a chuť sami objevovat. Jo a taky to chce pamatováka na časté ruční ukládání postupu. Arx Fatalis ani tohle za vás neudělá. Pokud tedy disponujete trpělivostí a máte rádi, když za vás hra neudělá všechno, bude Arx Fatalis dobrou volbou. Pořád má co nabídnout. Jen rozhodně nečekejte tuny questů s vykřičníky nad hlavami zadavatelů apod. Ona ve výsledku je celá ta hra vlastně dost komorní a úkolů není moc, ale jde o to, že vás ty úkoly skutečně prověří. Běhat od značky ke značce přece umí každý.